Na venkově žije 60 procent obyvatelstva. To, jak volební programy politických stran a uskupení reflektují specifické potřeby lidí žijících a pracujících na venkově, zjišťuje Národní síť Místních akčních skupin ČR. Rozhodla se proto uspořádat sérii diskuzí se stínovými ministry vybraných resortů. Jiří Krist, předseda Národní sítě, si dnes do pražského Skautského institutu pozval Lukáše Otyse, kandidáta koalice SPOLU na ministra průmyslu a obchodu.
„V předvolební debatě chybí specifické téma venkova a jeho potřeb a zájmů. Rozhodli jsme se tedy uspořádat pět streamovaných diskuzí s tímto zaměřením. Můžu potvrdit, že pro řadu politických stran je tento úhel debaty nový a ne vždy jsou na něj připravené,“ uvedl Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR. „V rámci místních akčních skupin nám můžete efektivně zprostředkovat hlas a potřeby daného regionu a komunikovat zamýšlené činnosti na centrální, celostátní úrovni tak, aby se opravdu dostaly k těm, kterých se to týká,“ přislíbil Otys v reakci na moderátora.
Propojení průmyslových inovací a podpory malých a středních podniků bylo hlavním tématem debaty. „Venkovští podnikatelé sice prosperují, jejich veřejná podpora je přesto ve srovnání s vyspělými zeměmi nedostatečná. Hrozí nám ztráta konkurenceschopnosti a pád zpět do pozice druhořadé montovny,“ upozornil Krist. Místopředseda TOP 09 Lukáš Otys zdůraznil, že bez státní podpory rekvalifikace drobných podnikatelů s cílem lépe se adaptovat na nové technologie se do budoucna neobejdeme. Podle dat resortu průmyslu a obchodu se sektor malých a středních podniků podílí 55 procenty na národním HDP a 65 procenty na celkové zaměstnanosti.
Debata se dále věnovala plánům na zajištění vysokorychlostního internetu v odlehlých oblastech venkova. Do roku 2025 se dají nároky na rychlost připojení domácností odhadnout na 100 MB/s, u firem se s ohledem na digitalizaci výrobních procesů počítá s rychlostí více než 1 GB/s. Podle Otyse je pro budoucí vládu úkolem navázání spolupráce s operátory. „Je potřeba vybudovat vysokorychlostní síť po celé republice, kde jediná cesta je ve společných investicích třeba s místními operátory.“ A dodává: „Bez toho se totiž nemůžeme bavit o digitalizaci potřebné pro podporu podnikání na venkově.“
Podpora přechodu na decentralizovanou a komunitní energetiku byla posledním z témat, o kterých Krist s Otysem hovořili. Polovina obyvatel EU by si mohla do roku 2050 začít vyrábět vlastní elektřinu z obnovitelných zdrojů. „V moderní decentralizované energetice máme technologie, ale zaspala legislativa. Stojí zbytečné peníze na drahé elektřině a plynu,“ podotkl Krist. Podle Otyse jsou v této oblasti priority investice do jádra, výroba biometanu z kompostování komunálního odpadu a v neposlední řadě decentralizace energetiky. „V našem programu dokonce máme, že osázíme 100 000 střech solárními panely,“ uzavřel Otys.
Během následujících diskuzí se Jiří Krist a jeho hosté zaměří také na témata týkající se resortů zemědělství (27. srpna, České Budějovice v rámci výstavy Země Živitelka), místního rozvoje (6. září, Praha), životního prostředí (7. září, Praha) i práce a sociálních věcí (20. září, Praha). Na debatu vždy dostávají pozvánku jak vládní, tak opoziční strany a koalice.
foto: Barbora Doleželová
Sestřih debaty
Celý záznam