Cameron Ramsey se svou českou ženou seznámil při studiích v Rakousku. Vzali se v České republice a poté odletěli na žít do jeho rodné Venezuely, na karibský ostrov Margarita. Plánem bylo společně vyzkoušet na jeden rok Venezuelu a poté Českou republiku. I přes vysokoškolský titul bylo ovšem u něj doma obtížné najít práci, která by Cameronovi vyhovovala a vzhledem k tomu, že jeho žena se už stihla naučit španělsky, následovala přes oceán cesta zpátky. Po návratu do Česka pracoval Cameron několik let jako učitel angličtiny a sem tam i němčiny a mateřské rodné španělštiny. Když ale dostal od OP Papírny nabídku na pracovní pozici v oblasti mezinárodního obchodu, který studoval na vysoké škole, přestěhovali se s rodinou, do které přibyly tři děti, na šest let do Německa.

Když se v roce 2016 vrátil zpátky do Česka, opět ho čekalo hledání nové práce. Nestihl se ani po žádné začít dívat, když se dozvěděl od svého švagra, Angličana Garetha, že MAS hledají někoho na pozici rodilého mluvčího, který by v místních školách pomáhal s výukou angličtiny a že od nich dostal nabídku. Gareth se nicméně chystal nastoupit do jiné práce a tuto nabídku tak postoupil svému švagrovi, který zrovna do regionu dorazil. Na pracovní pohovor přišel tedy místo Angličana Garetha Venezuelec Cameron a ačkoliv je jeho rodný jazyk španělština, anglicky uměl dostatečně dobře na to, aby ho v MAS ochotně přijali. „V té době jsem byl v Česku jen pár dní a stejně bych nějakou práci hledal, tak jsem to zkusil. Přišlo mi zajímavé pracovat pro rozvoj regionu, ve kterém budu žít,“ popisuje zdárné začátky v nové domovině pan Ramsey.

Myšlenka sdíleného školního asistenta se zrodila v pracovní skupině v rámci projektu Místního akčního plánu vzdělávání v Zábřehu, kde pedagogové přemýšleli nad možnostmi zkvalitnění výuky angličtiny. Navázání dlouhodobé spolupráce s rodilým mluvčím se ukázalo jako jedno z vhodných řešení. V začátcích jeho praxe se ale ukázalo, že nemálo vyučujících k jeho nové roli přistupují skepticky. „Nebylo tak jednoduché je přesvědčit, že jsem je nepřišel nahradit, nebo kontrolovat a kritizovat, ale naopak jim pomoci rozmluvit děti v cizím jazyce,“ komentuje Cameron. Hana Machová, která projekt iniciovala, věřila v jeho úspěch a kterou Cameron považuje za svou mentorku, s ním zpočátku navštěvovala na pozvání všechny školy a s jejich vedením domlouvala spolupráci. Jako bývalá učitelka se plně osvědčila v nastavení spolupráce mezi dětmi, učiteli a panem Ramseym a pomohla vytvořit vhodný program vyučování.

Po pomalejších začátcích, kdy byla role sdíleného učitele pro všechny nová, si ale na ni začali jak Cameron, žáci i vyučující na školách plně zvykat. Děti, kteří se s ním setkávají poprvé, bývají často opatrné, překvapené a nesmělé, ale panu Ramseymu trvá jen pár minut, aby si získal jejich důvěru a a aktivní účast v hodině. To ostatně potvrzuje například i Jana Vondálová, učitelka ze ZŠ a MŠ Hrabová: „Spolupráce s panem Ramseym je jedna báseň. Obdivuji, že ačkoliv není pedagog, tak k dětem přistupuje intuitivně, dokáže si velmi rychle zjednat autoritu a velmi dobře dokáže podpořit jakoukoliv úroveň řeči, od školáčka, přes komunikativního třeťáka, po nemluvného páťáka.“

Pan Ramsey se především snaží motivovat ke komunikaci v cizím jazyce, vedle nejčastější angličtiny jde také o němčinu či jeho rodnou španělštinu, a to nejen žáky, ale i vyučující, ředitele a ředitelky a další školní personál. Pracuje metodou CLIL (Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka), cizí jazyk učí děti napříč předměty, tedy nejen při hodinách angličtiny, ale i v biologii, vlastivědě, tělocviku, výtvarné či hudební výchově. Jezdí se školami i na jednodenní výlety či na jazykové kempy. Vedle komunikace přispívá k multikulturní výchově, hovoří o kulturní diverzitě a ukazuje, že jinakosti se není třeba bát. „Moje velké téma je integrace, snažím se být součástí života školy, což vytváří spontánní a neformální atmosféru pro mé aktivity,“ říká Ramsey. Ve své práci považuje za významné pozitivum to, že se díky ní efektivně seznamuje s místními a ve školách ho ochotně přijímají. „Cameron dokáže snadno proniknout do atmosféry školy a rychle se tam zorientovat. Daří se mu rozmluvit i učitele jiných předmětů a je ochotný se zapojit do všech školních aktivit. Účastnil se s například našich školních vánočních trhů nebo jel s námi na cyklovýlet. Je bezprostřední, plný energie a nadšení a ke každému si najde cestu,“ vypráví o sdíleném učiteli z Venezuely Iva Christudoulová ze ZŠ Zábřeh, Boženy Němcové.

Na počátcích profesního působení ve školách, kdy byla pro veřejnost jeho přítomnost stále novinkou, se setkával i úsměvnými příhodami. Lidé v jedné obci si například povídali o paní učitelce, jak se v pracovní době prochází po lese s „černochem“, v tu chvíli zrovna probíhala výuka venku, při které měly děti plnit po lese různé úkoly. V jiné době se do výuky ve škole zapojila i uklízečka, aby si oprášila své jazykové dovednosti. Postupem času si ale veřejnost na přítomnost netradičního vyučujícího cizích jazyků zvykla a rodiče jsou spokojení. Ukázalo se totiž, že přítomnost rodilého mluvčího je účinný způsob, jak jejich puberťáky přimět ke komunikaci v cizích jazycích a motivovat je se cizí jazyky učit.

MAS má připravený plán na celý školní rok, v němž si v rozepsaných týdnech mohou školy rezervovat termíny, ve kterých u nich bude Ramsey působit. „Možnost využít služby rodilého mluvčího aktivně v regionu nabízíme, a to nejen zástupcům škol, ale prezentujeme tuto službu při vhodných příležitostech také na setkání starostů. Jsou i případy, kdy zájem projeví nejprve starosta obce a následně Ramseyho pobyt v rámci své školy dohodne,“ osvětluje fungování rezervací ředitelka MAS Horní Pomoraví Anna Bartošová a dodává: „Většina škol využívá k financování jeho pobytu na své škole dotační zdroje, především tzv. šablony. I tak pro ně ale někdy není financování externího lektora lehké a mnohdy se tedy finančně podílí i zřizovatelé, tedy obce.“ Anna Bartošová zmiňuje také neformální podporu ze strany některých starostů v podobě společného oběda starosty a rodilého mluvčího ve školní jídelně. „Rodilý mluvčí vnímá takový společný oběd jako ocenění své práce i ze strany starosty. Oba pak motivují žáky, kteří s nimi ve školní jídelně právě obědvají, učit se cizí jazyk a aktivně jej používat.“

Uzavření škol v rámci protipandemických opatření zpočátku spolupráci sdíleného učitele s pedagogy zmrazilo, v rámci Místní akční skupiny nicméně brzy přišli s vhodnými alternativami, jednou z nich bylo třeba vyhlášení motivační soutěže, ve které měli žáci natočit video v angličtině o svých oblíbených denních činnostech. Při zahájení nového školního roku na podzim se už dokázali plně přizpůsobit distanční výuce a lektoři, Cameron Ramsey či jeho kolegyně Valerie Lynn z Los Angeles, se přihlašují na online výuku společně s žáky. „Dnes už to funguje poměrně dobře, protože jsme si na to všichni zvykli. Děti se ale při online výuce rychle začnou nudit, takže musíte mít vždy připraveno něco, čím jejich pozornost upoutáte a udržíte,“ uvádí pan Ramsey a dodává, že přestože distanční výuka funguje relativně dobře, všichni se už nemůžou dočkat, až do škol vrátí zpátky. V přímém kontaktu je totiž vždy jednodušší žáky rozmluvit.