Z odpadového materiálu udělat opět zdroje, opravit, vylepšit nebo změnit chování spotřebitele. To je cirkulární ekonomika – koncept trvale udržitelného rozvoje nebo jednoduše řečeno spolupráce a přemýšlení při každodenních činnostech. O to usiluje i Národní síť Místních akčních skupin, která na český venkov přináší tzv. smart řešení a snaží se, aby byla česká obec chytrá. 

Naši předkové uměli využít téměř vše: porouchané věci opravili a ty, které nešly opravit, se využily na něco jiného. Z biologického odpadu byl kompost, z něj pak hnojivo pro další plodiny a tím i další užitek. Koloběh věcí vedl k tomu, že nevznikal žádný zbytečný odpad, ať již v podobě nepotřebných obalů nebo nefunkčních věcí, kterých jsou dnes plné skládky a spalovny.

Podle odborníků je žádoucí, aby v odpadovém hospodářství došlo k revoluci, a to i na úrovni obcí. „Chytrý venkov je o lidech, kteří žijí na venkově a přebírají vlastní iniciativu v hledání praktických řešení vedoucích ke změně a k adaptaci na změny v jejich území. Pečlivě se vyvažují cíle z pohledu spravedlnosti, efektivity, udržitelnosti, sociálního smíru a potřebnosti v regionu,“ uvádí Miloslav Oliva, vedoucí PS Chytrý venkov. 

Třídění a nakládání s odpady je momentálně velmi žhavým tématem. Může se zdát, že např. bioodpad se na vesnici téměř nevytváří, opak je ale často pravdou. Přitom by podle expertů stačilo jen vyčlenit malý kousek zahrady pro kompost, ze kterého vzniká dobrá půda plná živin. „Lidé ale často tuto problematiku bagatelizují, neuvědomují si, kolik odpadu skončí na skládkách, nebo jsou prostě jen líní se odpadem zabývat. Proto je důležité, aby odpadové hospodářství v obcích bylo efektivnější, udržitelnější a zároveň výhodné pro obec i její obyvatele,“ vysvětluje odbornice na cirkulární ekonomiku Soňa Jonášová.

Podle Marka Hartycha, místopředsedy NS MAS a jednoho z autorů konceptu Chytrého venkova je důležité v českých obcích využívat nejnovějších technologií, ale hlavně vzdělávat se, kooperovat, inspirovat se, a to i v oblasti nakládání s odpady. „U nás se hodně propaguje třídění odpadu, ale to je jen první krok. Musíme se naučit tento vytříděný odpad využívat jako surovinu. Vyrobme z PET lahví zatravňovací dlaždice a z nich na vesnici budujme parkoviště a další zpevněné plochy,“ uvádí Marek Hartych, vedoucí PS Enviro, a pokračuje: „Tomuto kroku však předchází důsledné dotřiďování odpadu v obcích. Jednak se tím obci sníží poplatek za likvidaci komunálního odpadu a zároveň vytříděné suroviny zpeněží na surovinových on-line burzách.“

Změna odpadového hospodaření na úrovni obce

Podle odborníků je při změnách odpadového hospodářství velice důležité stanovit si vize a cíle, kterých chce obec dosáhnout. Může s tím pomoci strategický partner jako jsou například místní akční skupiny. Jak uvádí Lucie Pečinková, odbornice společnosti INCIEN pro optimalizaci odpadového hospodářství, zůstává nejdůležitějším článkem při zavádění nového odpadového systému informační kampaň a hloubková osvěta za účelem zapojení místních obyvatel. Podle Pečinkové je důležité občany informovat, co konkrétně může fungovat lépe:

• Upozornit na to, kolik recyklovatelného materiálu stále končí v černých nádobách na směsný komunální odpad a je s nimi i takto zacházeno (většinou skládkováno). 
• Uvést finanční přehled, kolik obec ročně stojí poplatky za skládkování, a kolik by mohla získat díky příspěvkům od EKO-KOMu (Systém sběru a recyklace obalových odpadů, pozn. autora), pokud se míra třídění zvýší.

Foto: Unsplash.com