Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom – na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Jejich sadbě ve velkém se věnují například na jihu Moravy a Česka. Za poslední dva roky tam místní zasadili více jak desítku tisíc stromů. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Češi pojali karanténu produktivně a sází stromy
“Stromy jako takové mají plno skvělých vlastností,” říká Vít Hrdoušek, šéf projektu Klimagreen a
člen Místní akční skupiny Strážnicko, která je se svým projektem vlajkovou lodí tohoto nového u
nás oblíbeného trendu. Na Jižní Moravě pomohl zasadit už více jak desetitisíce stromů. „Sázíme
zejména ovocné stromy, které vymizely z kulturní krajiny, která se nám před očima mění ve
vyprahlou step. Zkoušíme celou škálu tradičních odrůd hrušní, jabloní, třešní, ořešáků, ale i
teplomilné ovocné druhy jako moruše, oskeruš, břekyně či dříny,“ radí Hrdoušek. Podle něj je
právě teď ideální doba nejen na péči o stromy už zasazené – jarní zálivka, zastřihávání koruny a
podobně – ale právě také na výsadbu stromů nových. „Každým vysazeným stromem pomáháme
naší krajině, oživujeme ji a udržujeme ji vzdušně vlhkou. Ovocné stromy mají navíc tu
nenahraditelnou roli v období sucha, protože stíní a zadržují hodně vody,“ říká Hrdoušek s tím, že
lidé využili “povinně-volného” času a jeli sázet stromy.
Iniciátor Klimagreenu také dodává, že lidé si nejen díky intenzivnější osvětě v důsledku čím dál tím
viditelnějších změn klimatu opět začínají uvědomovat, že díky stromům se v krajině ekologické
vazby stabilizují a zůstávají v ní živočichové a rostliny, které by z ní jinak vymizely. “Stromy jsou
mj. důležitým zdrojem pylu pro včely,” dodává s tím, že Češi jsou národem včelařů. Každý ovocný
strom, pokud je zdravý, navíc plodí ovoce. Podle odborníků je a teprve ještě bude větší poptávka
po konzumaci místních produktů, tedy i ovoce. Jak sami pěstitelé uvádějí, tak kvalitní místní
odrůdy ovocných stromů mají osobitý vzhled, plnou chuť a vlastnosti, které u jiných odrůd třeba
nenajdeme. „Je obrovský rozdíl, pokud uvaříte štrůdl, mošt nebo přesnídávku z jablek z ovocného
stromu vypěstovaného na své zahradě nebo v obecní aleji oproti ovoci z komerčních odrůd,“
popisuje Hrdoušek s tím, že všechny rady se pokusil s kolegy sesumírovat v příručce zvané
Klimatický strom.
Stromů i tak chybí tisíce, nadšenci mohou zapojit i obec
Pro zachování odrůdové bohatosti i krajinné mozaiky alejí, sadů, remízů by lidé a obce podle
Hrdouška měli začít sázet ovocné stromy v tisících. Naštěstí však podle něj přibývá lidí, kteří chtějí
pomoct s výsadbou i na obecních pozemcích. Starostové tuto občanskou aktivitu velmi často vítají.
Podle Hrdouška stačí zavolat na obecní úřad a nabídnout pomoc se zálivkou a údržbou stromů
v obecní aleji, sadu či stromořadí či nabídnout pomoc místnímu zemědělci, který se sadbě stromů
věnuje. ”Pro starosty jsme vydali praktickou příručku. Jsou tam konkrétní tipy a rady, jak vhodně
vybrat pro výsadbu místo, jak stromy sázet a starat se o ně. Věříme, že to z dlouhodobého
hlediska pomůže navrátit krajině její přírodní ráz a lépe odolávat klimatickým změnám,” doplňuje k
projektu Klimagreen Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin, která tyto projekty
přes členské organizace dlouhodobě nejen finančně podporuje.
Foto: archiv MAS Strážnicko