Co je podle vás chytrý venkov?

Chytrý venkov je takový, který naplno využívá svůj lidský potenciál. Aktivní, soudržná a prosperující komunita venkovských obyvatel, která zná své silné a slabé stránky. A pro ty slabé hledá řešení v kontextu 21. století.

Hrají místní akční skupiny na venkově roli inovačního brokera? A co si pod tím vlastně můžeme představit?

Dnes ji hrají v omezené míře. Národní síť místních akčních skupin a Pracovní skupina Chytrý venkov by jim k této práci chtěly dát mnohem širší prostor a zároveň jasnou strukturu, logiku, pravidla a samozřejmě účinné nástroje. Inovační broker by měl být nápomocný jednotlivým subjektům při identifikaci problémů a potřeb v území. Měl by umět zprostředkovat kontakt s expertem na danou oblast a získat od něj řešení, které bude nejen v souladu s technologickým pokrokem a současným stavem poznání, ale které bude také udržitelné, plné synergií a vazeb na další potřeby území. Tím mám na mysli tzv. SMART řešení.

S jakými druhy inovací se na venkově nyní setkáváme?

I s ohledem na to, do čeho teče nejvíce peněz z Programu rozvoje venkova, jde zcela určitě o zemědělství. Především pak o precizní zemědělství, které je plné nejmodernějších technologií včetně dronů, virtuálních ohrad či autonomních zemědělských strojů.

Jak inovovat v těch úplně nejmenších obcích?

Tady se uplatní princip síťování, tedy vytváření vazeb mezi stejně velkými, respektive malými, obcemi v regionu či napříč republikou. Výměna příkladů dobré praxe, vzájemná inspirace či sdružování lidského potenciálu a financí. To by měl být klíč k úspěchu.

Jaké jsou současné globální trendy a jaký je jejich význam pro jednotlivé regiony?

Globální trendy jsou určené například takzvanou „raketou“ a jejími hybnými silami, kterých ke svému letu potřebuje deset. Jedná se o model OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) představený téměř před rokem v Edinburgu. Jde například o autonomní mobilní stroje, drony, dekoncentrované energeticky soběstačné systémy na úrovni samospráv, nové trendy v produkci potravin, internet, digitální spojení atd.

Samozřejmě nikdo nepředpokládá, že se všechny regiony hned vrhnou na všech deset hybných sil. Je to v prvé řadě o důkladné, participativní a objektivní analýze každého regionu celou komunitou, o identifikaci potřeb a o tom, která bude mít prioritu.

Když se zaměříme na klimatické změny jako na jeden z hlavních současných globálních trendů. Jak ty ovlivňují život na venkově?

Vyjdeme-li z teze, že venkov živí zemědělství a práce v lese, pak už jen z tohoto pohledu je adaptace a zmírňování následků klimatické změny otázkou přežití. Dostatek srážek pro rostlinnou výrobu, dostatek krmiva pro dobytek, prasata či drůbež na jedné straně a stabilní lesní ekosystémy odolávající klimatickým extrémům na straně druhé. I v obcích se pak dá v boji s klimatickou změnou ledacos zlepšit. O tom bude konec konců i Manuál pro starosty, který aktuálně sepisuji společně s kolegy z MAS – Střední Polabí, MAS Opavsko a MAS Region HANÁ s finanční podporou Ministerstva životního prostředí.

Co by mohly být SMART řešení pro boj s těmito environmentálními hrozbami?

Za SMART řešení považuji především propojování dílčích řešení do jednoho celku. Například dešťovka… Jedna věc je ji zachytit, SMART řešení je pak tuto vodu ohřát a rozvést s využitím např. fotovoltaiky. Nebo využití nadbytečné elektrické energie. Kdy je vhodnější ji skladovat, pustit do sítě či využít pro jiný typ energie? Mám na mysli ohřev vody v akumulačních nádržích či přečerpávání vody v jednoduché přečerpávací elektrárně. A tak by se dalo pokračovat dál.

Můžeme se někde v zahraničí inspirovat při zavádění tvz. smart řešení na venkově? Kde to funguje a jak?

Průkopníky hledejme ve Skandinávii. Svým způsobem je to logické. Drsné klima, nízká hustota osídlení, velké množství odlehlých až izolovaných komunit na jedné straně a vysoká životní úroveň na straně druhé. To vytváří unikátní koktejl, který umožňuje experimentovat a hledat optimální řešení, jak žít na venkově v souladu se současným stavem pokroku a poznání. Na počátku těchto řešení však není bezhlavá snaha o urychlené zavedení vysokorychlostního internetu, dopravy léčiv drony či zavádění autonomních vozidel. Na počátku je zdravá, silná, soudržná a sebevědomá komunita hrdých venkovských obyvatel.

A to je asi ten největší rozdíl mezi tradičními a novými státy v rámci Evropské unie v kontextu debaty o konceptu Chytrého venkova. Zatímco v tradičních státech tyto komunity existují a je možné na nich koncept Chytrého venkova stavět, tak v nových státech jsme většinou stále ve stadiu transformace obyvatel (individualit) do komunit (částí celku). Proto by i podpora ze strany Evropské unie měla být dostatečně široká a flexibilní, aby dokázala reagovat na tento základní rozdíl. V tomto směru doufám, že naše opakovaná účast na pracovních jednáních ke konceptu Smart Village v Bruselu přinese své plody.

A jak nastartovat chytrý venkov u nás? Je na to nějaký model?

Koncept Chytrého venkova je zhruba tři roky starý. Jeho vývoj a pilotní ověřování stále probíhá. Přesto jsme v březnu 2019 na konferenci v Dolních Břežanech představili za NS MAS ČR možnou podobu toho, jak koncept realizovat v podmínkách České republiky. Jde o první ucelený publikovaný návrh a já doufám, že budeme mít možnost představit ho co nejdříve také našim partnerům, jak z ministerstva pro místní rozvoj, tak i z řad ostatních nevládních organizací fungujících na venkově.