Markétě Dvořákové a jejím kolegům jde zejména o to, aby lidé, kteří složitě hledají práci, ji získali a nebyli tak závislí na dávkách od státu. Proto jim nabízejí možnost zapojit se do projektu tzv. Pracovní čety, která provádí úklid a údržbu veřejných prostor v místních obcích. Tento projekt je založen na principu prostupnosti, to znamená, že finální metou pro účastníky projektu je nalezení zaměstnání na volném trhu práce.

Proč jste se rozhodli spustit projekt na podporu zaměstnanosti?

Před rokem 2013 z 31 obcí na území MAS Brdy-Vltava mělo celkem 19 nezaměstnanost vyšší než 10 procent. S tím bylo potřeba něco dělat. Proto jsme tuto skutečnost reflektovali v našem projektu „Pracovní čety,” který problém dlouhodobé nezaměstnanosti v našem regionu (MAS Brdy-Vltava se rozkládá na území 31 obcí kolem Dobříše na území Středočeského kraje, pozn. red.) začal řešit. Navíc se zde potýkáme s nedostatkem pracovních příležitostí, i když je celorepublikově rekordně nízká nezaměstnanost. Lidé tak většinou dojíždějí za prací do Prahy nebo do Příbrami. Praxe nám ukázala, že pokud lidé disponují nízkou mzdou, tak se jim finančně nevyplatí za prací dojíždět, a proto jsme se snažili vytvořit vhodná pracovní místa přímo na našem území.

Na jakých principech “Pracovní četa” funguje?

Část lidí z „Pracovní čety,” se kterými spolupracujeme, na začátku absolvuje rekvalifikační kurzy, aby mohli vykonávat zadanou práci. Samozřejmě od nás mají hned od začátku podporu formou motivačních aktivit, kde je třeba připravujeme na přijímací pohovory apod. Podle potřeby zprostředkujeme našim zaměstnancům různé druhy poradenství. Odborníci jim radí, jak se vypořádat s dluhy nebo jak zvládnout různé typy závislostí apod. Je určitě dobré říct, že celá „Pracovní četa” funguje na principu prostupnosti. Kdo pracovat chce, tak má od nás veškerou podporu. Třeba jako náš pracovník Radek, který se nyní uchytil na běžném trhu práce a pracuje jako popelář (celý příběh pana Radka si můžete přečíst zde, pozn. red.).

S jakým typem lidí nejčastěji pracujete? A jakou práci vykonávají?

Pracujeme zejména s lidmi, kteří jsou nezaměstnaní i několik let. Většinou to bývá i déle než 5 let. Často se tito lidé potýkají s obrovskými problémy s dluhy nebo nejistým bydlením. Dost našich uchazečů například bydlí na ubytovně. Hodně lidí, kteří dlouho nepracují a potýkají se s těmito problémy, má i psychické obtíže. Proto je pro ně obtížné najít a hlavně udržet si práci.

Jaké zkušenosti jste posbírali za dobu fungování Pracovní čety?

Naši zaměstnanci před nástupem k nám často nepracovali i několik let v kuse. Bylo tedy potřeba ze začátku obnovit jejich pracovní návyky a postupně zvyšovat počet pracovních úkolů, které museli zvládnout, aby obstáli na trhu práce. Každému to trvá jinak dlouho. Nedá se to uspěchat, ale zároveň to samozřejmě nesmí trvat ani příliš dlouho. Nejdůležitější je dobře odhadnout bod zlomu, kdy je třeba zaměstnance posunout z naší pracovní čety dál na volný trh práce. V těchto případech máme velice dobrou zkušenost, že si zaměstnanci práci dlouhodobě drží.

Jak se mohou do projektu zapojit obce, podnikatelé a spolky na území místní akční skupiny?

Obce jsou našimi klíčovými partnery, kteří nám zadávají jednotlivé práce, které pak četa vykonává. Bez obcí bychom neměli „pracovní náplň“. Starostové členských obcí smysl projektu od začátku uchopili jako příležitost. Například starosta obce Davle kvituje, že „Pracovní četa” odvádí skvělou práci na místech, kde sama obec nestačí provádět údržbu. Přidanou hodnotou je navíc to, že to částečně řeší dlouhodobou nezaměstnanost v obci.

Co se týká místních podnikatelů, tak zejména spolupracujeme se zahradnickými firmami, kterým naše pracovníky doporučujeme. Někdy vystavujeme i pro budoucího zaměstnavatele dobrozdání, které po pracovníkovi požaduje.

Jak vnímáte roli místních akčních skupin při podpoře zaměstnanosti na venkově?

Role místních akčních skupin může být v tomto ohledu významná, a to z důvodu dobré znalosti území a vytvořených vazeb mezi obcemi a podnikateli. Mohou přispívat k lepšímu slaďování nabídky trhu práce s potřebami místních zaměstnavatelů. Díky úzké spolupráci s obcemi můžeme společně vytvořit fungující systém podpory zaměstnávání znevýhodněných osob. Místní akční skupiny v tomto případě mohou například administrovat agendu související s výkonem veřejně prospěšných prací na obcích. Rovněž jejich výzvy z  Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) mohou být tímto směrem zaměřené a místní akční skupiny tak mohou finančně podpořit projekty, které se zaměřují právě na lidi bez práce.

Jaké další aktivity v rámci sociálního a komunitního rozvoje mohou místní akční skupiny realizovat nyní i s výhledem do budoucna?

Velkou výzvou pro nás je podpora neformální péče a celkově nevyužitý potenciál komunit v péči o své blízké na venkově. Věřím tomu, že je hodně lidí, kteří chtějí pro svoji obec něco udělat, akorát to není v tuto chvíli správně uchopeno a koordinováno. Chceme se zaměřit také na rozvoj dobrovolnictví a tzv. sousedskou výpomoc, aby sociální služby nastupovaly až v momentě, kdy to bude nezbytně nutné. Jedině tak půjde systém sociální péče, s ohledem na stárnutí obyvatelstva, dlouhodobě udržet. V současné době na toto téma připravujeme tzv. klíčový projekt místní akční skupiny a snažíme se sbírat pro něj dobrou praxi jak z území ČR, tak i ze zahraničí.

FOTO: Petr Janík