Nápad na projekt vznikl při pravidelných snídaních starostů, kde starostové mluví o problémech, které řeší a MASka představuje, jaké dotační a poradenské možnosti nabízí. V roce 2015 malé obce nevěděly, jak si poradit s povinností separovat bioodpady. MAS Horní Pomoraví nařízení MŽP nastudovala a zjistila, že nejlepší bude, aby obce, tehdy osm, požádaly o velkoobjemové kontejnery společně ke splnění potřebných bodů a parametrů pro schválení žádostí, které by jedna obec splnit nedokázala. O dva roky později se přihlásily další obce. „My co dva roky žádáme MŽP o takovýto koordinovaný projekt. V průběhu sedmi let se zapojily téměř všechny obce z padesáti na území MAS,“ říká Karel Hošek z MAS Horní Pomoraví.

Jedním z těchto projektů byl BioMAS, v rámci kterého se za 5 000 000 pořídilo do obcí padesát velkoobjemových kontejnerů na bioodpad a stovky další nádob na třídění. Každá obec si ale systém třídění řeší sama. Za plynulých pět let jsem s obcemi a mikroregionu z území MAS realizovali projekty na zlepšení odpadového hospodářství v regionu za 65 mil. Kč.

Od roku 2021 MAS plánuje realizaci navazujícího projektu, který reformuje odpadové hospodářství na Zábřežsku v plastech. Ty jsou nehospodárné při svozu, protože obsahují často mnoho vzduchu a nádoby na něj jsou poloprázdné, i když na pohled vypadají plně. „Tady v regionu mají všechny nádoby spodní výsyp, svozový vůz nemá lis a jezdí tedy poloprázdný, což je zbytečně ekonomicky i ekologicky náročné,“ vypráví Hošek. Každý rodinný dům na Zábřežsku proto v příštím roce dostane 200l nádobu na plast, které se budou svážet stejným způsobem jako komunální odpad, ovšem jiným autem a v jiný čas. Obojí by se pak mohlo svážet pouze jednou za tři týdny a vozy tak nebudou jezdit poloprázdné. Ve městě Zábřeh navíc rodinným domům poskytnou také nádobu na papír a bioodpad.

Společnost, která v regionu zajišťuje svoz, je příspěvková organizace Technické služby Zábřeh, která v odpadovém centru má třídičku, kompostárnu, sklad a vlakové překladiště. Směsný komunální odpad vozí do brněnské spalovny, aby se odpad neskládkoval. „Svážíme a zpracováváme odpad ze Zábřežska. V současnosti je to asi 2000 tun bioodpadu, ale chceme žádat o navýšení kompostárny na 2500 tun. V rámci projektu ´Zábřežsko třídí´ počítáme s navýšením kapacit a snížením komunálního odpadu,“ říká vedoucí odpadového hospodářství v Technických službách Zábřeh Jan Indra. Cílem je, aby byl odpad co nejlépe vytříděn a co nejméně se ho vozilo na skládky resp. spalovny.

Po zpracování bioodpadu používají Technické služby Zábřeh padesáti metrový vak, do kterého se fouká vzduch. Kompost v něm tři měsíce zraje a pak je tříděn podle zrnitosti. Kompost pak společnost prodává občanům. „V dnešní době vše, co svezeme, zase prodáme. Máme spíš problém s tím, že nemáme kompost, než že by mi tu přebýval, což je dobře. Dříve jsme ho dávali i zemědělcům, ale teď ho prostě nemáme, jelikož jde na odbyt,“ vysvětluje Indra. V obcích je například také možnost svážet větve do mobilního štěpkovače. Větve zabírají mnoho místa v kontejnerech nebo je lidi pálí. Nasekané větve se dají lépe svážet a kompostovat.

Společnost technické služby dále třídí osm komodit plastů, kromě barevných a bílých plastů a folií, PET, tetrapacků a odpadů plastů, také HDPE plasty, který dováží české firmě Transform Lázně Bohdaneč, která z plastů vyrábí plastové lavičky, terasy, hřiště a další. „Třídíme to podle jejich potřeb. Je to mix dvou materiálů, který oni využijí místo toho, aby se to vozilo po světě, tak to zůstane v Česku,“ dodává Indra. Materiálově nevyužitelný odpad z plastů pak často slouží jako alternativní palivo. Hlavní ale je, že nekončí na skládkách.

Jelikož kromě správného zpracování odpadu je cílem obcí a MAS Horní Pomoraví také předcházení jeho tvorbě, tak dlouhodobě pomáhá s pořizování kompostérů po občany a nově chce MASka od příštího roku eliminovat plast na kulturních akcích. Pořizovat budou omyvatelné kelímky a šálky, které vydrží několik let.

Mezi další aktivity MAS Horní Pomoraví patří vybavování poskytovatelů sociálních služeb. Pomáhají jim se získávání dotace na nová auta, aby pečovatelky byly vždy mobilní. Dále mají s městem Hanušovice rozjetý projekt v rámci zaměstnanosti v kombinaci s dovzděláváním a sháněním uplatnění pro lidi, kterým to činí potíže a úřady práce nemají kapacity jim sehnat pracovní místo. „Lidi se v rámci projektu mohou oddlužit, najdou cestu k novému životnímu stylu a pečují o to, aby děti chodily do školy a všichni žili ve standardních podmínkách. Je to podobné jako Pracovní četa MAS Brdy-Vltava, ale my máme trochu jinou a náročnější cílovou skupinu,“ dodává Hošek.

Foto: Jan Berounský