Zemědělství v Česku čelí mnoha problémům. Monokultury degradují ornou půdu a snižují schopnost zadržovat vodu v krajině. České lesy trpí následkem kůrovcové kalamity. Před budoucí vládou stojí nelehký úkol přistoupit k udržitelnějšímu zemědělství a obnova zničených lesů. Kandidáti na post ministra zemědělství Pavel Čížek (STAN) a Marian Jurečka (SPOLU) přijali pozvání k debatě na tato témata s předsedou Národní sítě místních akčních skupin Jiřím Kristem.
Jiří Krist se na druhou streamovanou diskuzi sešel s Marianem Jurečkou z koalice SPOLU a Pavlem Čížkem z uskupení STAN během Země živitelky v Českých Budějovicích. „Za posledních 20 let jsem slyšel mnoho slov o tom, co je třeba zlepšit v péči o živou půdu, čistou vodu a zdravé potraviny. Utrácíme 40 mld. Kč z veřejných rozpočtů ročně a stav se nelepší. Kolaps smrkových lesů je možná posledním varováním. Kdy přijdou ze strany odpovědných osob činy?“ uvedl Jiří Krist.
Podpora menších zemědělců, udržitelnějšího zemědělství a inovací v zemědělství bylo prvním tématem, na které se řečníci zaměřili. Oba se shodli na tom, že v zemědělství je důležité využívání dat. „Data nám pomůžou například v přesném hnojení. Můžeme ošetřit jen část pozemku přesně podle potřeb daných rostlin,“ řekl Pavel Čížek. Marian Jurečka doplnil, že na využívání dat i nových technologií musí reagovat i střední a vysoké školy. „Musí z nich vycházet lidé, kteří budou schopni pracovat s daty a technikou a uvažovat, jak to dát nejlépe dohromady,“ vysvětlil. Čížek také doplnil, že inovace mohou pomoci i ve zpracování komodit, aby čeští zemědělci dokázali dobře zpeněžit konečné produkty. Z České republiky pak podle něj nebude jen producent obilí, které vyvážíme, ale produkty zůstanou i zde.
České lesy, které trpí následkem kůrovcové kalamity nezanedbatelným prořídnutím, byly dalším tématem rozhovoru. V roce 2018 představovalo hmyzové kácení 13 milionů kubíků dřeva, což bylo téměř 57 % z celkové neplánované těžby. Podle obou řečníků je potřeba dobře pracovat s vodou a dokázat ji udržet v lesích. „Je nutné do lesních hospodářských plánů zapracovat povinně záležitosti zadržování vody v lesích, například obnovu odvodněných pramenů, což dnes dělají národní parky. Porosty pak budou v suchých letech v lepší kondici pro boj proti hmyzu,“ podotkl Čížek.
S Jurečkou se také shodli na tom, že v minulosti se v Česku příliš nepodporoval dřevozpracující průmysl. „Jestliže severské státy mohou mít daleko vyšší podíl dřeva jako obnovitelného zdroje ve stavebnictví, tak proč bychom to nemohli udělat u nás. Aniž bychom zhoršili požární bezpečnost,“ řekl Jurečka. Podle Čížka je potřeba také zavést nové technologie do výroby dřevěných nosníků, zdiva a desek. A zvýhodnit dřevostavby oproti jiným stavbám i ve veřejných zakázkách. „U nás neumíme kulatinu zužitkovat, ale jen ji vyvážíme. Navíc to, co vydělají lesy, by nemělo jít do státního rozpočtu, ale musí to zůstat v lesnickém sektoru a sloužit k podpoře těch, kteří v něm pracují,“ doplnil Jurečka.
Diskuzi zakončilo téma lokálních potravin a produktů ekologického zemědělství, o které stále roste zájem. V roce 2019 představoval meziroční nárůst 18,7 %. „Poptávka ovšem často naráží na jejich nedostatek, který bývá způsoben nedostatečnou logistikou, omezenými skladovacími možnostmi či nízkou motivací zemědělců k ekologické produkci,“ řekl Krist. Kromě (nejen finanční) podpory zemědělců, aby z komodit mohli vytvářet lokální potraviny, oba řečníci vyzdvihli důležitost podpory odbytu. „Musíme podpořit spotřebitele, aby lokální produkty požadovali. Je potřeba měnit návyky spotřebitelů i u veřejných zadavatelů, jako jsou nemocnice, domovy seniorů, školy atd.,“ shodli se oba hosté.
Důležitost spolupráce s místními akčními skupinami viděli oba hosté stejně – MAS znají specifické potřeby ve svých regionech, dokáží k jednomu stolu přizvat podnikatele, komunální politiky, zástupce nevládních organizací apod., kteří společně pracují na zlepšování života na venkově. „To, co je skutečně v daném místě důležité, nevymyslíme z dotačních titulů, nevymyslí to ani v Praze, ani na krajské úrovni. Tady mají MAS nezastupitelnou roli,“ zmínil Čížek. „Po 40 letech se tu tyto věci řešily odděleně a MAS dokáží opět nastartovat společné priority. Znají potřeby lidí, kteří v regionu skutečně žijí. To je velká přidaná lidská hodnota, ne jen ta profesionální. Další jejich role je edukativní, sdílení příkladů dobré praxe, znalosti i mezinárodní spolupráce,“ doplnil Jurečka.
Během následujících diskuzí se Jiří Krist a jeho hosté zaměří také na témata týkající se resortů místního rozvoje (6. září, Praha), životního prostředí (7. září, Praha) i práce a sociálních věcí (20. září, Praha). Na debatu vždy dostávají pozvánku jak vládní, tak opoziční strany a koalice.
Záznam z debaty:
Sestřih z debaty: