Působíte v MAS Šumperský venkov. Jak se Vaše zastoupení ve Výboru regionů EU prolíná s rolí předsedy této MASky?

Jsem hrdým venkovanem, kdy zastávám post starosty a zároveň člena Místní akční skupiny Šumperský venkov. Být hlasem evropských místních akčních skupin (MAS) v Evropském výboru regionů beru za jedno ze svých hlavních poslání. Metoda LEADER (metoda, která do rozhodovacího procesu zapojuje všechny územně místní aktéry, tuto metodu využívají místní akční skupiny pro rozvoj venkova a je zaměřena na systém tzv. zdola-nahoru, pozn. red.) totiž ukázala napříč zeměmi EU i za jejími hranicemi, že je skvělým nástrojem pro znovuoživení a rozvoj venkovských oblastí. Já osobně pokládám LEADER a ERASMUS za nejúspěšnější programy Evropské unie, které kdy vznikly. Já mám tu čest být hlavním „expertem“ na LEADER/CLLD (komunitně vedený místní rozvoj) a za Evropský výbor regionů vystupovat na různých konferencích a připomínkovat veškerou legislativu.   

Můžete zmínit nějaké zajímavé projekty ze Šumperska?

Máme řadu zajímavých projektů ve všech oblastech, které mají srdce a pověstnou leaderovskou přidanou hodnotu. Hodně podporujeme malé nezemědělské podnikatele a i díky tomu se nám podařilo vytvořit v tomto programovém období již téměř 15 pracovních míst. Máme také klíčový projekt na zaměstnanost, kterým se snažíme dostat lidi zacyklené v putování mezi úřadem práce a veřejně prospěšnými pracemi na standardní trh práce. 

V čem vidíte hlavní přínos místních akčních skupin?

Dokáží propojit jednotlivé aktéry a sektory na venkově a naučit je spolupracovat a táhnout za jeden provaz. Dokáží také nastartovat venkovské oblasti, vyburcovat řadu lidí, kteří poté své nadšení přenáší dál. Často přirovnávám LEADER ke Svatoplukovým prutům, jeden prut lze zlomit snadno, ale tři jsou již síla. I spolupráce obcí na platformě jednotlivých MAS je v případě České republiky důležitá kvůli existenci velkého množství více než šesti tisícovek obcí. 

Angažujete se ve Výboru regionů EU. Co se na evropské úrovni v souvislosti s venkovem aktuálně řeší?

Výbor regionů teď řeší řadu věcí v souvislosti s venkovem. Členové výboru jsou rozděleni do 6 komisí a problematiku venkova řeší zejména Komise NAT, tedy Komise pro přírodní zdroje, zemědělství, venkov a cestovní ruch. V této komisi jsem nově jejím místopředsedou. Zejména teď řešíme venkov po koronavirové krizi, víceletý finanční rámec EU a kohezní a zemědělskou politiku po roce 2021, strategii EU „Farm to fork“ (u nás poněkud nudně přeloženou jako „Od zemědělce ke spotřebiteli“), „Nový zelený úděl“ („New Green Deal)“ vč. agroenvironmentálních opatření jako je boj proti suchu apod.      

Jaká témata Vy aktuálně vnímáte jako klíčové?

Zejména to jsou teď dopady krize způsobené koronavirem, jak ekonomické, tak zdravotní. Také probíhající debaty o budoucnosti Evropy a oblasti týkající se chytrého venkova, chytrých měst a regionů a v neposlední řadě společná zemědělská politika. Těch témat je ale samozřejmě mnohem víc. 

Jsou zde nějaké evropské odlišnosti, které stojí za to vypíchnout?

Metoda LEADER a CLLD je v rámci různých zemí velmi různě využívána a naplňuje motto Evropské unie “Jednotná v rozmanitosti”. Já tento program vnímám jako jeden z mála, který skutečně přibližuje Evropu občanům. Je zajímavé, že v opravdu vyspělých zemích je většina projektů Programu rozvoje venkova podporovaných prostřednictvím MASek „měkkých“, tj. těch, které rozvíjí komunitu, zatímco u nás takové projekty ani možné nejsou a podporuje se pořizování traktorů, což teda příliš přidanou „leaderovskou“ hodnotu nemá. Máme jednu z nejsilnějších národních sítí MAS. Na druhou stranu máme taky absolutně nejmenší počet mezinárodních projektů, což je obrovská škoda, protože princip spolupráce je jedním ze 7 základních principů metody LEADER.  

Jak bude podle vás vypadat venkov za třicet let?

Já doufám, že za 30 let bude český venkov existovat, bude prosperovat, bude krásný, chytrý a živý. Také v něm budou žít lidé hrdí na to, že jsou vesničané, mladí se sem budou vracet a lidé z města stěhovat, tak jako v Jižní Koreji, Rakousku či Skandinávii. 

Vraťme se znovu k Vám. Budete znovu kandidovat v příštích volbách do parlamentu ČR?

V příštích volbách do poslanecké sněmovny bych rád kandidoval a do českého parlamentu přinesl nadšení vesnického starosty, idealismus a důraz na spolupráci místních akčních skupin, sršní neodbytnost, více diplomacie a také špetku humoru. Tyto aspekty mi v české politice zoufale chybí.

A kdybyste měl kouzelný proutek, co byste si přál (změnit)?

Kdybych měl kouzelný proutek, přál bych si, aby náš venkov i naše společnost dospěla do úrovně Rakouska, Skandinávie, Kanady či Jižní Koreje. Každopádně český národ dokáže být šikovný, ohleduplný a táhnout za jeden provaz, jak ukázala koronavirová krize, je to tedy jen na nás. Jsem přesvědčen, že MASky na venkově a třeba i ve městech tomu mohou hodně pomoci. Hodně zdaru všem a díky za vaši práci, ač se na to někdy všichni chceme vykašlat, má to smysl! 

Radim Sršeň je předsedou Místní akční skupiny Šumperský venkov a místopředsedou Komise pro přírodní zdroje, zemědělství, venkov a cestovní ruch v rámci Výboru regionů Evropské unie. V letech 2014-2015 byl také prezidentem, poté viceprezidentem a dosud je členem vedení ELARD (Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova), starosta Dolních Studének a zastupitel Olomouckého kraje za STAN. Také vyučuje diplomacii a evropská studie na Vysoké škole ekonomické v Praze. 

Foto: Archiv Radim Sršeň