Telemedicína: Budoucnost zdravotnických služeb na českém venkově?

Jedním z důvodů odlivu lidí z českého venkova je vedle nedostatku pracovních míst a bytového fondu i nedostatečné pokrytí zdravotními službami. Český venkov navíc stárne, a nejen seniorům je potřeba zajistit dostupnou péči. Řešení místní akční skupiny vidí mimo jiné v telemedicíně, se kterou přichází Národní dohledové centrum. 

Služby moderní medicíny se podle Národní sítě Místních akčních skupin vzdalují obyvatelům nejen českého venkova. V celé Evropě lze sledovat trend koncentrace poskytování zdravotních služeb do stále menšího počtu zařízení. Zdravotní péče je tak sice technicky dokonalejší, ale doslova se vzdaluje lidem, především obyvatelům menších měst a obcí. Bez auta je dnes obtížné na venkově fungovat, problém tedy dopadá nejvíce na starší občany bez vlastního vozu. Přitom senioři zdravotní péči vyhledávají logicky nejčastěji. Zhoršený přístup ke zdravotním službám pak může být jedním z důvodů, který je vede k odchodu z menších obcí do měst .

To by mohla řešit telemedicína, která je založená na vzdáleném monitoringu pacienta. Tuto službu nabízí Národní dohledové centrum. Vzdálené monitorování nyní využívá necelých 600 pacientů.

Jak telemedicína funguje?

Člověk na běžná vyšetření nemusí docházet k lékaři, ale může ho provést doma nebo v zařízení sociální péče. To provádí buď sám, nebo za pomoci příslušeného ošetřujícího personálu. Získaná data jsou přenášena do dohledového centra. Po zpracování v centru se objeví v kartě pacienta a ošetřujícímu lékaři jsou tak k dispozici v reálném čase. Ten ihned může posoudit aktuální zdravotní stav pacienta.

Podle předsedy Národní sítě Místních akčních skupin Jiřího Krista by telemedicína mohla být budoucností českého venkova v oblasti zdravotních služeb. Zejména tam, kde není dostatečná zdravotní péče a chybí praktičtí lékaři. Systém dokáže sledovat hodnoty krevního tlaku, plicních objemů, EKG nebo třeba stav hladiny glykemie. Navíc to podle Krista ušetří čas, jak pacientům a rodinným příslušníkům, tak lékařům.

Například Národní dohledové centrum svým klientům poskytuje potřebné přístroje, zaškolení a balíček služeb, které souvisí s provozem, jako je mimo jiné zpracování a vyhodnocení dat získaných na základě měření, zpracování zpráv, které se ukládají do karty pacienta, a nebo automatické zasílání informací, pokud se stav pacienta rapidně zhorší.

Co to znamená pro český venkov?

Je všeobecně známo, že se český venkov potýká s nedostatkem praktických lékařů a lidé za nimi musejí složitě dojíždět. Telemedicína může praktické, ale i specializované lékaře v určité míře zastoupit. Díky telemedicíně se zdravotní služby stávají dostupnější a zároveň snižují náklady na dopravu. Online prostředí tak umožňuje sdílení zdravotního stavu pacientů i více lékařům naráz.

Stárnutí venkova si  Národní síť Místních akčních skupin uvědomuje. Podle Krista je potřeba nedostatečnou lékařskou péči na českém venkově řešit systémově. V současné chvíli jednotlivé místní akční skupiny získávají finanční zdroje na rozvoj zdravotních a sociálních služeb. Například Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří pomohla získat finanční prostředky pro organizaci Malyra, která starým lidem umožňuje strávit zbytek svého života v rodinném prostředí, kde jim zároveň sestry poskytují nelékařskou péči.

Co se týče telemedicíny, tak to podporuje naší vizi chytrého venkova, který využívá nejnovější technologie. Bude to šetřit čas, náklady na dopravu a můžeme díky tomu podchytit případně zdravotní komplikace ihned, jelikož informace sdílí všichni ošetřující lékaři konkrétního člověka,” uvádí předseda Národní sítě Místních akční skupin Jiří Krist.

Podle místních akční skupin by se tak český venkov díky technologickým novinkám, jako je  telemedicína, mohl stát atraktivnějším místem pro život a mohl by bez ostychu konkurovat městu.

Telemedicína od loňského roku funguje v sousedním Německu, kdy lidé mohou využívat i bezplatné videokonzultace s ošetřujícími lékaři. Umožnil jim to zákon o elektronickém zdravotnický, který v zemi platí od konce roku 2017.

Foto: Petr Janík

Další články

Zobrazit více článků