Ve dnech 9 – 11. března probíhala pod záštitou chorvatského předsednictví Rady EU konference k politikám mládeže. Chorvatské předsednictví si zvolilo jako jedno z prioritních témat situaci a potřeby mládeže na venkově a s tím spojené otázky kvalitního zaměstnávání, přístupu k veřejným službám, dopravy a práce s venkovskou mládeží.

NS MAS mohla díky spolupráci s Odborem EU na MŠMT vyslat na konferenci dva mladé delegáty z řad zaměstnanců MAS, kteří mají praktické zkušenosti s podporou mladých lidí u sebe na MASce. Konference se tak zúčastnila Helena Kuthanová z MAS Hradecký venkov a Tomáš Harant z MAS Naděje. U této příležitosti jsme jim položili několik otázek:

Heleno a Tomáši,  navštívili jste konferenci EU, která se zaměřuje na venkovskou mládež. Jak je vám téma podpory mladých lidí na venkově blízké ve vaší práci v MAS? Vnímáte toto téma jako důležité?

Helena: Toto téma je mi hodně blízký, sama z venkova pocházím a pracuji v něm. Aktivity, které na MASce děláme tak jsou na venkově a například v rámci MAPu se zaměřujeme na žáky a děti. Pravda je, že ale úplně neřešíme volnočasové aktivity. Ani zatím neřešíme, jestli u nás mladí lidé zůstávají, či odchází do velkých měst. Sami na MASce ale cítíme, že je potřeba toto téma řešit, protože chceme, aby u nás na venkově mladí lidé zůstávali. Například abychom podporovali jejich podnikání a generační obměnu zaměstnanců v řemeslech.

Tomáš: Téma je mi také blízké, poprvé jsem se s touto oblastí setkal v listopadu 2019 na Evropském venkovském parlamentu mládeže v Candásu. Mládežnický parlament byl velmi podobný strukturou této konferenci. Zajímavé je, že ve spoustě států jsou mládežnické parlamenty zaměřené na venkov, ale v Česku zatím takový parlament nemáme. Já se zajímám vždy o to, co lze zlepšit, proto je to nyní moje téma. Když dáme mládeži možnost se vyjádřit, tak tím prohloubíme jejich vztah a péči o venkov a místo, kde žijí. Zapojování mládeže by tak mohlo mít i vliv na snižování vylidňování venkova.

Které z témat letošní konference vám přijdou relevantní i pro ČR? Kvalitní práce pro všechny, práce s mládeží a obecně podpora mládeže na venkově?

Helena: Já bych řekla, že všechna. Ale zdůraznila bych téma kvalitní zaměstnání pro všechny. Hodně lidí se stěhuje za kvalitní prací z venkova do měst, takže téma udržení kvalitní pracovní nabídky pro mladé lidi je rozhodně jedno z nejdůležitějších témat.

Tomáš: Souhlasím a dodám, že klíčové téma je pro mě práce s mládeží. Ta obsahuje vyslyšení a dialog: proč chcete odejít? Co vám tady vadí? Co vám zde chybí a co byste potřebovali? Zapojením mládeže do dialogu je možné předejít jejich odchodu. V momentě kdy MASka nebo starosta zjistí, že chtějí odejít za prací, tak může navrhnout opatření jako například motivovat zaměstnavatele, aby přišli na obec, vytvořili coworkingové centrum nebo HUB, který bude atraktivní pro mladé lidi.

Měli byste nějaké praktické doporučení pro MASky, jak podporovat mladé lidi na venkově v dialogu, jak je zapojovat?

Helena: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou mimo ně a že se s nimi nediskutuje. MASky by mohli mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+,  aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MASka vyslala mladé lidi do Itálie, kde se bavili jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově. Naši mladí tam vytvářeli projektové záměry, jež pak se mohli v rámci PRV podporovat. Myslím si, že by MASky měli obecně více propagovat téma mládeže, že to zatím moc neděláme. Také se mi zde na konferenci líbil jeden příklad dobré praxe z Rakouska, kde vytvořili aplikaci, která propojuje dobrovolníky a nabízí jim dělat dobré skutky pro komunitu a za to získávat virtuální body, které se dají proměnit za konkrétní aktivity – například babičce někdo pomůže s nákupem, nebo své obci pomůže sázet stromy a za tyto načtené body může jít na kurz  paddleboardingu.

Tomáš: Já bych doporučil znát velmi dobře své území, zjistit v dialogu zájem a potřeby mládeže. Nejprve tedy zjistit jaká mládež se na území MAS nachází, ať už jsou to skauti, fotbalisti, folklorní sdružení a jiné a pak jim předat informaci, že jejich názor MASku zajímá. To je důležitý impuls, vědět, že se o názory někdo skutečně zajímá.

Helena: Souhlasím a ještě bych dodala, že ale ti mladí lidé pak musí vědět, k čemu to potom bude. Ne že se setkáváme, a pak z toho nic není. Musí od začátku vědět, že na základě jejich názorů bude třeba nastavena výzva, kam se mohou přihlásit.

Mezi jedno z témat, která se řeší, je podpora MASek neformálním skupinám mládeže. Pokud nejsou nikde oficiálně sdružení, nemohou se hlásit do projektů. MASky by mohly zaštiťovat právě aktivity a nápady těchto neformálních skupin. Setkali jste se s tím?

Helena: Přijde mi to jako super nápad, a jako příležitost pro mládež, kteří se nechtějí pravidelně organizovat ve formálních skupinách, nebo ani nemají tu možnost.

Tomáš: Toto mi dává smysl, pokud ta potřeba tu je, tak MASka je ideální platforma, která je může v tomto podpořit.

Ty ses Tomáši na podzim účastnil Evropského venkovského parlamentu mládeže v Candásu, kde jste přijali Evropskou venkovskou deklaraci mládeže. Pokud bys porovnal témata z Candásu a zde v Záhřebu, v čem se tyto inciativy potkávají?

Tomáš: Stoprocentně ve venkovském rozvoji. Obě akce jsou si hodně blízké. Zde v Záhřebu je přeci jen více témat, která se řeší: zaměstnávání, rychlý internet, udržitelné farmaření mladých, dostupnost a kvalita veřejných služeb. Témata jsou si ale velmi podobná. V Candásu jsme možná více akcentovali ještě téma občanské aktivity mládeže. Je patrné, že na rozdíl od řady evropských zemí v ČR zatím nemáme žádnou  platformu, takový venkovský parlament mládeže, kde by se mladí lidé mohli strukturovaně vyjadřovat k politikám regionálního rozvoje jak na lokální, regionální, tak na národní úrovni.